Reklama
 
Blog | ZAOSTŘENO STYX

Studenti, co splétají sítě

Čtyři spolužáci se spolu chystají odhalit něco nového. První pokus o investigaci. Jak dopadne? To se ještě uvidí. Každopádně pokračujeme.

Nesnáším faktury. O to víc ty, kterým nerozumím. Přes nepřehlednou změť čísel a položek se člověka snaží přesvědčit o tom, že se mu za nehorázné účty dostává nadstandardního servisu. Záplava kolonek má být pak zrychlenou přehlídkou všech vymožeností, kterými je zahrnován. Místo radosti mi tyhle papíry vhání spíše slzy do očí. Nejen kvůli tomu, že už zase sotva zbude na cigára, ale také v panické hrůze z toho, že v takovém početním guláši se ani při nejlepší snaze nemám šanci zorientovat. Tak nějak začíná příběh pátrání, kterým zrovna teď žije náš tým STYX.

Bohužel, do blogu zkrátka nemůžeme napsat moc podrobností. Podobně jako kouzelník neodhalí svůj salónní trik, dokud ho aspoň jednou bezchybně neprovede. Ten náš králík bude muset ještě chvíli v pomyslném klobouku zůstat. Chtělo by se upustit cimrmanovský bonmot: “My nesmíme ani naznačovat.” Bohužel, moc toho vážně povědět nemůžeme. Určitě ne co do faktického obsahu naší investigace. Pojďme si ale aspoň načrtnout kulisy našeho příběhu.

Kdybychom pro vás chystali divadelní představení, bylo by v programu napsáno něco podobně vzletného jako ,,Epos o věčném koloběhu věcí.“ O tom, že když z jedné hromádky uberete, paradoxně na ní zároveň přibude. Náš příběh by vyprávěl o neskonale ambiciózním mladém válečníkovi a nekonečně povolných mistrech, kteří si s obsahy hromádek pohrávají, jak se jim zrovna nejvíce hodí. Nejdramatičtější postavou by pak byl věčný úsměv, který přeskakuje z tváře mladíka na tváře mistrů, zatímco statky všech utěšeně rostou. Nekonečný úsměv by byl zároveň i nejvíce tajemným hrdinou celého příběhu. Objevuje se totiž záhadně i na tvářích těch, z jejichž kapes ukrajuje.

Reklama

Vážně, máme tu podivnou ságu o penězích, které se potichu přelejí z jedněch kapes do druhých, ale nikomu to nevadí. Zdánlivě nikde nechybí a ti, kterým z pokladnic zmizí, se nejvíce radují nad tím, jak moudře velcí mistři všechno řídí. A všichni žili šťastně až do smrti. Opona padá, zaznívá lehce orientální hudba a diváci odchází na dvojku do foyer debatujíce o promyšlené a mysteriózní zápletce celého příběhu. Ještě nabuzení ze vzrušujícího představení přichází domů. Klíče letí ladným švihem přes půl pokoje a přistávají na nočním stolku. Vedle té obálky s poslední fakturou, co ráno vyzvedli ze schránky. Dva příběhy, co jsou si mnohem blíže, než se zdá.

Říká se, že novinář by měl být hustý. Hustý v tom smyslu, že dokáže vzít spoustu jednotlivých informačních vláken, které okolo něj každý den létají éterem, a zaplést je do smysluplné sítě. Ta pak propojí i věci spolu zdánlivě nesouvisející a nechá vzniknout obraz, který ukáže známá fakta v novém kontextu. Tak tuhle ambici pořád držíme i my. Ano, bude to hustý.

 

Text vznikl v rámci projektu Achillova data, který pořádají Zaostřeno o.p.s. a České centrum pro investigativní žurnalistiku o.p.s.